Rukodělné výrobky
Patrně jako většina maminek jsem silnou potřebu pracovat s nejrůznějšími přírodními materiály pocítila po narození první ze svých tří dcer, které jsem tehdy po nocích šila hračky (žirafy, sluníčka, kapsáře s písmenky…). Postupně jsem zkoušela další a další techniky, většinou pod vedením zapálených lektorů střediska environmentální výchovy Lipka, kam jsem postupně na kroužky vodila také své tři dcerky, jakož i v centru volného času Lužánky, které je dodnes naším tvořivým útočištěm.
-
Šperky
Různá období mého života provázel vždy nějaký druh rukodělné aktivity. Ke šperkům jsem se dostala přes klasické drátování, postupně jsem přidávala korálky, až jsem nakonec objevila Fimo – hmotu s níž se dají dělat doslova zázraky – opět jsem mohla využívat širokou škálu barev, jejich vzájemnou kombinaci, prolínání, překrývání, hru s tvary.
-
Mozaika
Moje první mozaika většího formátu vznikala za poněkud zvláštního rozpoložení mé poměrně citlivé duše – chystala jsem se zrovna obhajovat svoji disertační práci a zároveň jsem neodolala a přihlásila se na Lipku, ovšem celou dobu lehce vyděšená, že obojí zvládnou nelze. Výsledkem této práce pod tlakem je krásný mozaikový stolek v předsíni a titul PhD za mým jménem. Další, rovněž rozměrné, mozaiky vznikaly pod vedením člověka z nejpovolanějších, brněnského mozaikáře Libora Havlíčka, za krásných letních dnů na terase v Lužánkách, a ta letní pohoda je z nich myslím stále cítit.
-
Vitráže
Další pokušení na mé cestě za „devatero řemesly“ se jmenuje Tiffany vitráž, je to taková „jemnější“ verze opravdového vitrážového řemesla, nicméně i tak v samotných počátcích mnohdy tekla krev. Práci s řezákem a bruskou na sklo jsem po prvotních bolavých pokusech ovládla ke své spokojenosti a pak už jsem si zase mohla začít hrát s barvami a tvary. Moje poslední vitráže byly pohledy do krajiny.
-
Keramika
-
Pro děti
Děti jsou nekonečná inspirace, ve všech ohledech a zcela bez hranic. Své děti jsem portrétovala, šila pro ně hračky, vyřezávala ze dřeva, stavěla, lepila, skládala, zkrátka třikrát jsem se ve svém dospělém životě zase vrátila do dětství a plně si ho prožila s nimi.
-
-
Ovčí rouno
S ovčím rounem se nejlépe pracuje v době Adventu, protože tak krásně hřeje… Proto byly mezi mými prvními výtvory komorní betlémky (nejprve o třech základních/zásadních postavách, posléze přibývaly ovečky, oslíci, pastýři, selky a další figurky). Od panenek jsem plynule přešla k tvoření obrázků filcovací jehlou a od nich se vrátila k tvorbě šperků metodou mokrého filcování. Dosud se věnuji všem těmto technikám, podle nálady, možností, podle momentálního postavení hvězd…